Cartmanův maturitní ples
Dne 10.2.2006 byl další maturiťák a tentokrát v podání Cartmana. Chýlilo se k 5 hodině odpolední a byl čas odejít na ples, no ale určitě bysme nešli na ples tak brzo. Museli jsem se ještě nejřiv jít trochu upravit do hospody "Na Růžku". Bylo ňáký to pivo a ňákej ten panák na dobrou náladu. Pak nám vycpaný Bubo zamával vycpaným křídlem a odjeli sme do dáli. Cesta autobusem byla velmi veselá, ale někteří moc nechápali. Asi v 18.30 jsme dorazili na místo tedy do kulturního domu v Pěnčíně. Nejdříve jsme v dobré náladě absolvovali nácvik před akcí na ostro. Lidé se hromadili a hromadili a najednou byl čas "Č" a my sme museli jít na naše vystoupení. Nastupovali jsme na písničku Tanec v dešti, nebo nějak tak to je. Měli jsme na sobě cilindry a v haksně sme drželi deštník jak pořádný gentlemani. Slečny měli na sobě boa (pro ty co nevědi co to je, tak to je taková hodně chlupatá šála z peří nebo z ňáký umělotiny) takže to tam vypadalo jak ve slepičárně.Stále mi to připadalo jako nácvik a najednou byl konec. Samozřejmě že jsme byli v obležení foťáků a kamer, takže jsme dost mediálně známý. Po skončení tohoto aktu přišlo na řadu co jiného než šerpování. Protože nás tam bylo hodně a než nás všechny vošerpovali tak nám značně vyschlo v krku a ještě ke všemu s tou skleničkou šampusu v ruce to nešlo vydržet se nenapít. Takže potom bylo rychlý pivo a zase sme museli jít na taneček s učitelkama. Ale protože někteří z nás včetně mě neumíme tancovat a úplně za střízliva to taky nebylo, tak sme to nějak odšlapali a pošlapali a bylo. Někteří to místo tance vyřešlili panákem s učitelkou. Následovala cesta ke stolu a pak to všechno začalo, hromada panáků a piv. Nutno dodat že od této chvíle mam velké okno, dalo by se tomu říct výkladní skříň a to trvalo až do konce plesu. Takže všechny věci, které se od tohoto okamžiku staly, tak vim jenom z vyprávění a videa. V mezičase v pití litrů zelený po který jistě budeme zelený ještě za tejden se rozjížděli nápady jako pogo a podobné blbosti, ale jak se ukázalo nebyla na to ještě ta správná konstalace hvězd. Nějak nám nestačili ty čtyři bary, které se tam nacházeli, tak kámoš výtách flašku broskvoví a začali sme ji tam kalit ve dvou, najednou se nám do cesty vplet učitel, tak sme mu zdvořile nabídli kus naší broskvoví přímo z flašky, podival se na nás, nevydžel a kalil s náma. Byl čas a začalo se pařit na parketu plných lidí fandících disku, museli sme do toho vnést trochu bordelu a jak se ukázalo tak se to povedlo. Jak to asi na každým plese bejvá tak se musí udělat nějakej průser. Nevěděli sme co a bavili sme se o nějakém transparentu. Slovo dalo slovo a přešli sme k činům a prostěradlo s nápisem "FUCK OFF DISKO, PUNKS NOT DEATH" jsme museli vzít sebou. Jakož to že sem už byl úplně našrot tak sem nemohl vyvěšovat billboard já, tak nám stim pomohli jiní ochotní lidé, kteří s tímto nápisem taky souhlsí. Vysel na balkóně už před půlnocí, ale jak se úkázalo i v tuto dobu někteří jednci tuto akci ještě nemohli rozdejchat. Nějaký rozhořčený občan nám tento překrásný výtvor po několika vteřinách strhnul a neni po něm ani vidu ani slechu. Na místě to mělo ještě dost dlouhou dohru, ale panáky to po chvíli všechno spravily. Tak se pokračovalo v paření a v pogu. Ale co se nestalo, byla půlnoc a s ní přišlo i vyhlašování hlavní tomboly. Seděli sme u stolu, hlavní tombola se pomalu blížila ke konci a už moc nadějí na výhru nebylo. Ale bylo vyhlašování třetí hlavní ceny a byl vytažen lístek s číslem 306, no a koho jinýho to mohlo bejt než moje Cartmana. Najednou náš stůl byl jako kdyby sme vyhráli mistrák. Nenapadlo mě nic lepšího než tam dojít tou nejdelší cestou k pódiu co to šlo. Všichni si vyzvedávali ceny dole před pódiem a samozřelmě že já sem musel jít nahoru na pódium. Oni to tam nečekali, ale překvapivě mi dali mikrofon do ruky. Nenapadlo mě nic lepšího než na začátek do toho mikrofonu místo poděkování zařvat "Dávej víc" ne jednou ale víckrát. Moderátorka se na mě tak podivala tak sem se na ni slušně podival taky a radši mi ten mikrofon vzala. Poté mi předali třetí cenu a to byla dvanácti letá (12 let) whisky Glen Turner. Pak mě zase nenapadlo nic lepšího než si zase vzít ten mikrofon a začal sem tam mluvit něco v tom smyslu jako že všem děkuju a že sem rád, moderátorka už na mět tak koukala, smála se a plácala rukama, tak si mikrofon radši zase vzali. Když sem se za hlasitého pískotu a potlesku vracel zpátky měl sem vítězně ruce nahoře, v jedné whisky a v druhém sem ukazoval symbol paroháče. Přišel sem ke stolu a byl sem přivítán hlasitým řevem a pískotem, u okolních stolů včetně učitelského nechápali co se stalo a oco jde. Nemohlo na plese taky chybět že někdo usnul na záchodě, byla to jedna holka, která to nevydžela a šla si schrupnout na WC, došlo to až tak daleko že ji musela jít vzbudit její máma. Také z vyprávění jsem se dozvěděl že těch panáků muselo bejt opravdu hodně, protože někdo stál frontu asi čtyř lidí na pivo a my jsme za tu cvilku stihli nejméně tři lampy zelený. Po zbytek večera, teda asi už v raních hodinách už opravdu s určitostí nikdo neví co se asi tak dělo. Musel sem taky mimo jiné bránit vyhranou whisky, protože mi připadalo jako že mi ji všichni chtěl vypit, ale po velkých bojích se mi to podařilo. Ples se chýlil ke konci a my jsem odjížděli domu, ale v kolik hodin a jak, to sem opravdu nevěděl. Nevim vůbec nic jak sme dojeli co sme pak dělali, no prostě nic! V sobotu mi to připadalo jako by sem byl ještě pod vlivem, tak sem nic nedělal protože to a ni nešlo. Takto skončil můj matruitní ples, ze kterého si toho moc nepamatuju a přišlo mě to jako by jsme přišli a za chvíli zase odešli a mezi tim se nic nedělo. Teď se můžeme akorát tak těšit na nejbližší ples někoho z naší turnovské party, ale kdo to bude to nevim.
cartman
