týdne 17. měsíce dubna roku 2006 se událo:

Tak nejdřiv ke zprávám. Nevim co mam psát, prtože to nejpodstatnější co se tento týden stalo, tak píšu v reportu. Zase mi nikdo neposlal žádnej e-mail, takže nic zvláštního. Vlastně jo! V sobotu před večerní akcí na Kamenci byl milhaus a spol. pojezdit v Mašově a jeden z milhausovejch skoků nebyl moc dokonalej takže skončil na zemi udělal si zase něco s palcem na ruce. Tak to by bylo ke zprávám. A teď k sobotní akci. Kdo zaplatil dvě kila startovný, tak mohl přiletět na Vitch day na Kamenec do skvělý uzavřený společnosti, kde bylo hafo tvrdýho a štěně, nebo prase, myslim tak nějak se řika malýmu sudu. Taková zvlášnost byla, že čarodějnice měli bejt až v neděli a my jsme si je udělali už den předem, protože se v pondělí jel 4x v Praze a část lidí jela a ráno by to nestíhli. Hnedka po příchodu nás tam ještě moc nebylo a hlavně tam ještě nebyl sud, tak sme radši hned oteřeli zelenou a ta celá padla. To už naznačovalo, že to nebude čajovej dýchánek. Jak by taky mohl, když tam byl taky milhaus. Ze tačátku byla pohoda, grilovaný maso, pivo teklo a přicházeli nový lidi který někteří neznali. S mikešem přišla i jeho sestra Bára. Stála tam tak sama na terase a ani nic neřikala a jen tak na nás tupě koukala, protože asi nemohla pochopit naše velmi inteligentní kecy. Nic méně jsem se tam všichni sešli a pařba pokračovala, ale byla to taková garážová akce, protože počasí vůbec nepřálo na posezení venku. Po hrách kdo chytí burák do pusy a po několika tanečkách nás napadlo, že už je blbý si točit pivo do půllitru, a tak sme si klekly pod pípu a pili jsme to rovnou z ní. Chcát se chodilo ven za plot k tranzistotu, milhaus tam našel nějakou košili tak ji radši hned pochcal, pak tam přišel cartman s tomaassem a našli tam bumerang, tak tam s nim začali házet mezi barákama, ale to se nelíbylo domácímu FunThomasovi, tak sme toho museli nechat. Pivo v kombinaci s panákama milhause dost povzbudilo, šel se bavit ven a vzal sebou i železnou tyč, kterou našel v garáži. FunThomse nenapadlo nic lepšího než mu tu tyč strčit mezi nohy a zvednout ho na ni. Nadzvedli ho a ještě ho na tý tyči nadhazovali a tahali za trenky, který toho už pak moc nevydržely. Z tyče pak bylo véčko, takže už byla nepoužitelná. Ale i to bylo mihausovi málo a šel skákat už tradične do nějakýho keře a to ještě bylo málo a šel se pověsit na strom k hlavní silnici, kde to bylo celý porostlý trnitýma růžema. A to byl milhausův konec! Zase na něj přišel takovej stav, že seděl, nemluvil a nemoch se ani hejbat. Tak jsme ho radši nechali bejt, protože se z toho vždycky dostane sám. Mimo jiné jsem taky seděli v autě Ládi pražáka a poslouchali jsme tam něco ve stylu "tuc tuc" z jeho mini sound systému, kterej se skládal ze 6ti repro na zadních sedačkách. Na terase jsme ještě večer grilovali maso, milhaus seděl vedle nás a najednou něco řikal, ale nějak mu to nešlo, tak toho radši nechal. Chroptěl, začal blejt do koše a poblil i zábradlí vedle něj, tak jsem dali radši gril dál, aby nám nepoblil i maso. Odtáhli jsme ho divnitř, protože už byla dost zima, ale tam to s nim bylo úplně stejný. Jeho rozthaný trenky jsme obmotaly okolo opěrky židle a přetáhli mu je přes hlavu a tim se roztrhli ještě víc a už to měl jak tanga. Nějak se mu to nelíbilo, tak se z toho zázrakem vymotal. Blbosti pokračovali, ale všichni z toho už byl unavený tak se šlo spát, už ani nevim v kolik. Ráno jsme se probudili a milhaus ležel napůl pod stolem, ale jak se tam dostal, to nikdo neví. V garáži to vypadalo jako kdyby tam bylo stádo divokejch prasat. Tak se uklízelo a uklízelo a přišla řada i na milhausovu blitku, která visela zaschlá na zábradlí. Nikdo to nechtěl uklízet, protože to všechny nakopávalo, tak vzal milhaus koště a začal to zametat. Koště to naštěstí vydrželo a my sme mohli odjet domu.

cartman